- Yg. 1928, Ne. 2 -
Kdybych byl velmi bohatý, žasl bych při příležitosti letošních voleb. Vytiskl bych plakát v nákladu sto milionů kopií, červené psaní na bílém pozadí: „Nevěřte závratě!“ Tento plakát by se musel držet každého sloupu plakátu, každého plotu a všech dveří stodoly v Německu čtyři týdny před volbami neděle a každý týden bude obnoveno v noci od soboty do neděle.
Myslíte si, že je text příliš nejasný? Měl bych raději říci: „Nevěřte německému národnímu závratě!“? Má drahá, kdyby to tak bylo, každý by si myslel, že to byl plakát sociálně demokratické, a pak, s úmyslem dne, by moje žádost nebyla tak účinná. Proč by lidé neměli trochu přemýšlet o tom, na co závratě by neměli uvěřit? A buďme si jisti: devadesát procent z celkového podvodu, který bude vylit do Německa během volebního období, bude německý národní podvod. Z jednoduchého důvodu je to zřejmé ze skutečnosti, že Hugenberg a jeho lidé ovládají čtyři pětiny celého německého tisku a téměř celý mocný aparát kina a rádia. Člověk si ani neuvědomuje, jak velká je politická nevědomost našich lidí, díky každodennímu potemnění těchto sil. Nemáme tušení, máte především „intelektuály“, jak to vypadá v myslích milionů našich německých spoluobčanů. Kolik lidí si myslíte, že je v Německu, kteří stále věří v Satana? Co? Víte, včera jsem mluvil s jedním z nich. Kde? Uprostřed velkého města, mezi automobily, elektrickými lampami a reproduktory.
Jedním z nejlepších příkladů neporazitelnosti dlouhodobé, systematické a sofistikované propagandy, která nemá vůbec nic společného s pravdou, je podvod viny lži. Žádný z tisíců v Německu pravděpodobně nezíská pravdivý obraz o tom, jak k válce došlo. Ani desetina procenta těchto chudých lidí neví, jak velkou vinu při vypuknutí vypuknutí svědomí je ten muž v Holandsku a jeho Schranzenu (Paladinovi bylo řečeno po sedmdesátce, jak jeden triumfoval). Pokud by pravda o válce byla známa i v nejširších termínech, pak by německá národní strana byla malou coterií, o kterou by se nikdo nemusel starat.
Chápou, jak silný musí být tyto kruhy, aby zatemňovaly fakta 1914u, včetně 1917 a 1918. Učinil tuto čistě domácí záležitost zahraniční politikou a předstírá, že Německo nepotřebuje pro ztracenou válku nic, pokud si svět konečně uvědomí, že to, tj. Jeho tehdejší vládci, kteří dnes vládnou, nevinní z jeho vypuknutí byl. Cizí země to ví docela dost, samozřejmě zveličuje ve svůj prospěch; ale my v Německu nemáme tušení.
Vdovský vdovec, opuštění staří rodiče, váleční mrzáci, chudí důchodci, jen si pomyslete, zvolte německý státní příslušník, vyberte lidi, kterým dluží své neštěstí, zničení jejich štěstí! Ti, kteří by zítra rádi přivedli Wilhelma domů, aby mohl i po malé přestávce oslavovat jako „Mírový císař“!
Často chcete zoufalství, pokud o tom přemýšlíte. Lži mají krátké nohy? Dnes je na nich sedm ligových bot, říkám vám. Ano, pokud máte peníze, peníze jako Hugenberg!
1928, 2 Kazenwadel